4 týdenní online kurz, začínáme 3.2.2023

Irena Kubantová

Najděte klíč k srdci vašich dětí

Irena Kubantová

Jmenuji se Irena Kubantová a své znalosti o dětech sbírám od roku 2008 na kurzech, seminářích a pobytech se snahou uvést vše do praxe doma s našimi třemi dětmi. Během své cesty ke spokojenějšímu rodičovství, tedy i k dětem, procházím velkým seberozvojem… Jsem máma a je to pro mne opravdu velká práce být "dobrou mámou", co kloubí potřeby své, svého partnera a dětí, práci a přátele.

Učím se vnímat situace a emoce, přijímat a užívat si přítomný okamžik, učím se UŽÍVAT si život.

Ne vždy se mi daří, i proto jsem se rozhodla své zkušenosti sdílet a pomocí tohoto webu podpořit další rodiče.

Mým životním posláním je rozvíjet především dospělé - stejně jako děti - k jejich životnímu "optimu".

Mám radost, když vidím spokojené lidi v rodinách. Věřím tomu, že jedni rodiče, kteří se vydali na cestu k respektu k dětem, tedy i k sobě, mohou ovlivnit nejen život svých dětí, ale také okruh svých přátel. Takže ve své práci vnímám ohromný přesah.

V čem vidím cestu pro rodiče?

Jsem impulzivní. Baví mě velká spousta věcí. Ale aktuálně největší smysl vidím ve zkoumání myšlenek a pocitů, které se kolem mateřství vynořují v naší kultuře. Jako žena jsem plná emocí - mám blízko k smíchu, k pláči, k hněvu, k nadšení i k frustraci - a jsou na mně vidět. Musí jít ven! Což moc nezapadá do obrazu "vyrovnané, usměvavé a spokojené matky"! 

Nějakou dobu mi trvalo se s mateřstvím vůbec nějak sladit. A od té doby zkoumám, jak může máma svůj temperament, svoje potřeby a svou osobnost vyladit s potřebami dětí a vlastně celé rodiny. 

Čím více si všímáme, jak ohromný dopad mají rodiče na své děti, jakmile je začneme pozorovat a studujeme nedirektivní, otevřený přístup k dětem - tím více si nutně uvědomujeme, že základ je mít tento přijímající a hravě zkoumavý přístup k SOBĚ SAMÝM.

To je prostě jádro všeho - semínko, ze které můžou vzejít nádherné momenty s dětmi, s rodinou, i v životě. Pozorovat život, všimnout si, jak se cítím, a pak se vědomě rozhodnout, co udělám.

V tom chci lidem pomáhat.

Irena Kubantová

irena kubantová

Jak pracuji?

Jako externista, dodávám know how - mazivo - pro to, aby váš rodinný stroj fungoval hladce. Respekt k sobě, partnerovi a dětem je jedna z nejpodstatnějších kvalit, co v českých rodinách chybí, a prakticky se s tím rodiče nemají kde setkat v praxi. Málokdo z nás pochází z rodiny, kde se nepoužívaly tresty, zastrašování a (byť jemná) manipulace. Málokdo chodil do školy, kde si mohl vybrat to, co se bude učit. Málokdo má velmi dobré vztahy v práci, v sousedství.

A proto lektoruji kurzy živě, nebo online, jezdím do rodin na konzultace - aby měla možnost každá máma a táta mluvit s někým, kdo je podpoří v hledání řešení pro jejich rodinu, jejich podmínky, jejich možnosti a hlavně pro jejich děti.

  • Když totiž odkryjeme potenciál členů rodiny a zvědomíme si, kdo co potřebuje a jak tuto potřebu naplnit, celý rodinný systém se uvolní.
  • Dostane také k dispozici slova, aby o svých potřebách mohli začít mluvit, naslouchat, a domlouvat se. Laskavá upřímná slova, aby si dokázali vycházet vstříc.
  • A také si uvědomíme, co je možné od dětí čekat v jakém věku - protože sebeovládání a komunikace nelze naučit rychle a efektivně - děti do respektu v komunikaci vrůstají postupně, skrze zážitky s námi rodiči, a to tehdy, když jim umožníme postupně projít jednotlivými stupni vývoje ve vhodných podmínkách. Stejně jako nikdo neuspěchá rozvoj miminka v děloze maminky, nikdo jej neřídí a nepopohání, aby už vyvinulo své svaly nebo nervy, stejně tak potřebuje i psychika dítěte čas a prostor k růstu.

Tyto všechny informace jsou pak součástí komunikace s našimi dětmi.   

Jak jsem se dostala k respektu?

Možná to souvisí s tím, že jsem vždycky chtěla pomáhat lidem a vždy pro mě bylo moc důležité, aby byla uznána kvalita/dar každého člověka. Už na gymnáziu v Olomouci jsem vysvětlovala třídnímu, že není podstatné, zda mají všichni jedničku za matematiky, že jsou důležité i jiné kvality - soucit, podpora, láska, spolupráce a komunikace - kvality, které se ve škole nevyučují, ale ovlivňují nás všechny, dospělé i děti, ve vztazích v práci i v rodině. Na téže škole jsem se setkala s učiteli z Velké Británie, kteří měli pro můj náhled na svět pochopení, a já zažila už před 20 lety projektovou výuku a respekt v komunikaci směrem ke studentům. Bez drilování a testování v mnoha předmětech jsme měli vě třídě kvalitní studijní výsledky. A měli jsme také - jak jsem zjistila později z vyprávění s jinými dospělými - nadstandardní vztahy ve třídě. Podobné nastavení mezi studenty i pedagogy jsem zažila na vysoké škole při studiu ekonomie a angličtiny.

Po škole jsem se spolu s mojí maminkou věnovala přípravě dosplělých na Cambridgeské zkoušky z Business English. A začalo mě lákat firemní prostředí. Když učíte Business Enlish, prostě je logické se jít do těch továren podívat, nahlédnout do výroby i do vztahů, které tam lidé mají. Začala jsem v automobilce ve Vyškově na pozici asistentky a pak jsem absolvovala školení v Six Sigma a Lean Production. Na pozici Continuous Improvement Coordinator jsme měla na starost efektivitu výroby v malé továrně na konektory do elektroinstalace aut. Bavilo mě to. Nebylo důležitého a nedůležitého člověka! I tam se potvrdilo, že jsou potřeba všechny profese a temperamenty lidí - od nástrojařů, přes údržbáře, designéry, dělníky a skladníky - lidi, co dodržují pravidla a také ty, co hledají nové cesty - všichni museli pracovat v harmonii... abychom jako firma nevyráběli zmetky.

Když se mi narodily děti, uvědomila jsem si, že já i manžel máme své kvality a výzvy v rolích rodiče a partnera a k tomu, aby nám bylo dobře, je nutné rozvíjet potenciál, který v sobě máme. Oba dva. Včetně dětí. A tak se neustálé zlepšování vztahů stalo součástí našich životů. Tím, že děti rostou a stále se mění, my už to dávno přijali jako fakt, je u nás v rodině norma neustále přehodnocovat, zda to, co děláme je funkční anebo zda něco potřebuje změnu. 

Každý v rodině má své kvality a také role. Od rodičů, přes prarodiče, sourozence a přátele, aby z dítěte vyrostl "kvalitní kus" a ne zmetek. A tak se stalo (po mnoha absolvovaných seminářích a přečtených knihách) neustálé zlepšování fungování rodiny mým posláním.

 

Naše tři děti, jejich mnozí kamarádi a rodiče, mí přátelé, spolu s mým manželem, formují přes 14 let mou schopnost naladit se, komunikovat, reagovat reflektivně a žít v klidu s tím, s čím přijdou, nebo co nám přichází do života. Není to vždy snadné, často je toho na mě moc, stává se, že vypěním. Ale také se často děje, že si večer můžu říct, že se mi povedlo vykomunikovat nebo rozdýchat něco, co bych před pár lety nezvládla vůbec. A za to cítím velký vděk.

Respektující přístup k dětem je pracný, pokud se rozhodnete, že se přizpůsobíte hned, nebo si budete myslet, že se naučíte s dětmi domlouvat a pak už to půjde jako po másle. Není tomu tak. Každý věk přináší nové výzvy a v podání různých dětí je výzva velmi specifická. Přesto věřím, že díky výzvám se učíme skutečné láscepřijetí a také hranicím. A veřím tomu, že když si dáme prostorčas, začne vás respektující přístup nabíjet!

Věřím, že doma, v rodině, může být pohoda.

Reference od maminek, které si již prošly "změnou v kuchyni"

Nesnáším vaření, pečení a vůbec vše, co se v kuchyni děje. Velmi brzy mě opustila romantická představa o mně a o mých dětech v kuchyni, při které jsem nás viděla čisté, šťastné a na konci s vynikajícím jídlem. Binec, řev a plýtvání. Pak jsem absolvovala dílny u Irči, která mě láskyplně hladila po zádech s velmi trefným doporučením “dýchej”, “jsi na něj moc rychlá” a “nech to být, to zvládne” a ono to najednou šlo. Našla jsem důvěru v ty malé ručičky, které obratně drží ostrý nůž navzdory svému věku. Ne vždy se trefí do hrnce, kam hážou kousky zeleniny. Ale šťastně si nesou vlastní svačinku ke stolu, mají radost z upečené buchty a s nakrčeným čelíčkem válí těsto na štrůdl. To je to, co mě motivuje. Plné břicho, užitečně a většinou radostně strávený čas s dětmi, naděje, že jednou vaří obědy a večeře oni. Díky, Irčo.
Nikola Halasovámaminka 2 dětí
Vřele doporučuju Irčin Montessori přístup k dětem (nejen) v kuchyni 😉 Když jsem změnila způsob servírování (z "já chystám na talíře v kuchyni na lince") na "každý si sám nabere na jídelním stole", dala jsem dceři nejen motorickou aktivitu (nabírání jídla), ale také MOŽNOST VOLBY a DŮVĚRU v její schopnost se sama obsloužit podle svého uvážení. Moc mě překvapilo, jak to zlepšilo její vztah k jídlu a taky naši všeobecnou pohodu při stolování. No a pro mě pohoda u jídla za tu důvěru (a špinavý stůl) rozhodně stojí. 🙂
Mary Šálkovámaminka 2 dětí
Plout s dětmi v kuchyni je v mých očích velké umění. Uvědomila jsem si to plně v momentě, kdy jsem se s dcerkou ocitla s vařečkou v ruce v kuchyni, která nebyla připravená na to, aby se mohla do vaření zapojit. Kde nemohla být samozřejmou součástí toho velkého čarování, které k tanci zve snad všechny smysly. Kde člověk najde tolik barev, chutí, vůní, zvuků, mazlavostí, tekutostí a hnětáníčka než právě v kuchyni? Najednou…než jsme si našly cestičky…bylo uvařit tak těžké. Proto, milá Irčo, moc děkuji za lavinu inspirace, jak upravit domov i postupy. Jak připravit samu sebe. V hlavě, v očekáváních. Za pomoc dívat se na svět očima dítěte. Tolik to obohatilo i můj vlastní život a prožitek z vaření. Děkuji!
Veronika Uhlířovámaminka 2 dětí

Jste zvědaví, co o mně říkají moje klientky?

Už několikátým rokem nás Irča doprovází na naší rodičovské, respektující cestě. Je pro mě obrovským zdrojem energie, zkušeností a inspirace. Když jsem se starším synem přišla na první dílničky, uchvátilo mě do detailu připravené prostředí, od příchodu, přes sebe-péči, chystání svačinky až po přípravu oběda, jeho konzumaci a následný úklid. Syn mi od malinka rád pomáhal v kuchyni, a tak bylo úžasné zjistit, jak mu práci v kuchyni usnadnit, vylepšit, aby se mohl co nejvíce zapojit a já do toho co nejméně zasahovala. Zjistit, že stačí málo slov a dát dítěti důvěru, a pak je to opravdu veliká radost na obou stranách 🙂 Díky za to, co děláš, Iri, za Tvoji cestu, za to, že jsi a že u toho můžu být s mojí rodinou součástí.
Veronika S.maminka 2 dětí
Setkání s Irčou bylo pro mě a Sebíka život měnící. Pomohla mi uvidět, že i malé dítě zvládne samo mnohem víc, než jsem si vůbec uměla představit. Díky tomu jsem více pochopila, co ode mě jako mámy Sebík potřebuje, a kde bych mu zbytečně svojí nadměrnou péči bránila v rozvoji. Naučila jsem se, jak mu připravit prostředí, které ho podpoří k větší svobodě, samostatnosti a zodpovědnosti, a je pro mě teď velká radost ho zapojovat do společné práce (nejen v kuchyni) a vidět, jak si to užívá a je na sebe pyšný. Irču Kubantovou doporučuji kudy chodím, protože je pro mě nesmírně inspirující a má ohromný podíl na mém mateřském sebevědomí a na krásném vztahu, který se Sebíkem máme.
Nela Fejtová, lektorkamaminka Sebastiana
Vaření a vše kolem přípravy jídla byl pro mě velký stres, nezvládala jsem skloubit potřeby dcery a "povinnosti" okolo domácnosti. První zlepšení nastalo po pořízení učící věže, kdy jsem měla volné ruce, dcerka viděla na pracovní plochu, a byla se schopna zapojit do práce. Další výzvou pro mě bylo dát jí prostor a důvěru. V tom mi pomohlo připravené prostředí a inspirace na dílnách intensive u Irči Kubantové. Chtělo to čas, musela jsem potlačit svého perfekcionistu a obrnit se trpělivostí, ale dalo mi to klid, důvěru a smysluplné trávení času s dcerou, který si obě užíváme.
Tereza Tulková, technolog odpadních vodmaminka Aničky

Sledujte

Sledujte mě na Facebooku.

Sledujte YouTube kanál.

Inspirujte se na Instagramu.

Chcete zůstat v obraze a dostávat naše novinky?

Přihlašte se k odběru!